Montessori jako revoluce učení 20. století

Jak vznikl boom montessori směru a jak změnil celý svět

 

Metoda Montessori

Zakladatelkou nového směru učení byla už v roce 1907 Maria Montessori. Tato italská pedagožka a vědkyně byla velmi silnou a vzdělanou ženou. Věděli jste, že byla 1. promovanou lékařkou medicíny v Itálii? Jako asistentka na Univerzitní psychiatrické klinice v Římě se později specializovala na dětské nervové nemoci. Tam to ale teprve všechno začalo. Maria následně několik let vedla školu pro vzdělávání lékařských pedagogů, lékařskou praxi a katedru antropologie na univerzitě v Římě. To všechno stihla během 11 let své lékařské a pedagogické kariéry, aby všechny své poznatky dále rozvíjela ve své 1. „Montessori škole“, kterou otevřela v roce 1907. Dům dětí pro 50 sociálně slabých dětí ve věku od 3 do 6 let. Zařízení i vzdělávací pomůcky byly strohé a spíše odpovídaly vybavení pro děti mentálně postižené, se kterými měla Montessori velké zkušenosti. Maria se jako první pedagožka vůbec začala zabývat rozvojem zajetých a vývojem nových učebních pomůcek k nácviku čtení, psaní a počítání. Jednoduché smyslové materiály měly přirozeně podněcovat u dětí chuť k učení a vědění. A tak tomu i bylo. A jak sama tvrdila, mnohdy pro ní samotnou byly reakce dětí překvapením a tím byla motivována k dalším vědeckým výzkumům v praxi. Montessori pomůcky se tak staly velkým a hlavním vzorem pro vznik moderních vzdělávacích hraček. Dnes už nutně nemusí být jen z přírodních materiálů - počátkem 20. století zkrátka moc jiné varianty nebyly. Můžete si být ale jistí, že většina z nich vychází právě z montessori metodologie a to za použití kvalitního bezpečného složení - ekologického dřeva nebo ekologického plastu.

 

24_MONTESSORI

Montessori - Revoluční žena!

Maria v roce 1908 opustila všechna svá prestižní místa, aby se mohla naplno věnovat svým výzkumům, které mohla studovat v přímé praxi své školy. Její 1. kniha Metoda Montessori byla přeložena do angličtiny. Kniha Metoda vědecké pedagogiky užitá ve výchově v dětských domovech byla přeložena do více než 20 jazyků. Nikdy se nepřestala vzdělávat. Vystudovala medicínu, psychologii a filozofii a aktivně se zabývala pedagogikou, antropologií a a biologií. Cestovala, přednášela, popularizovala. Po celém světě se začaly otevírat školy montessoriovského typu. Její činnost oceňoval i Sigmund Freud. Bohužel 20. století bylo období složité a její alternativní metody byly příliš na očích.

Montessori a fašismus

Už 1. světová válka byla plná hrůz a Maria se po jejím konci o to více upnula zpět k dětem, protože právě děti jsou naší budoucností a budou ovlivňovat další vývoj světa.

Montessori vzdělávání se vymykalo zažitým tradičním vzdělávacím programům, které byly často založené na autoritativním přístupu. A jak už to tak bývá, každá revoluční novinka bojuje o své místo mezi příznivci a odpůrci. V době nastupující 2. světové války je boj o dost těžší. Zpočátku měly školy politickou podporu Benita Mussoliniho. Stát investoval do továren na výrobu pomůcek a vzdělávání učitelů. Ve chvíli, kdy však začal tlak na to, aby se všichni pedagogové upsali k fašismu a vedly své další vzdělávání k fašistické ideologii, Maria odmítá a musí opustit rodnou Itálii. Domů už se nikdy nevrátí. V Itálii se do měsíce zavírají všechny její školy a v Rakousku a Německu se pálí její knihy.

Montessori principy a myšlenky

V Montessori pedagogice jde především o to, že se děti rozvíjejí samy a to zejména díky prostředí, které je obklopuje. Proto patří tvořivost neboli kreativita k jednomu z klíčových pojmů tohoto konceptu. Dítě si samo vybírá, co bude dělat. Učí se tak vědět, co chce a samo rozhoduje o tom, jak se bude utvářet jeho já. Předměty odpovídající věku a danému vývoji dítěte, tak umožní se plně soustředit a díky tomu se v dané chvíli dítě může nejvíce rozvíjet.

Jak tvrdila samotná Maria Montessori: „Dítě potřebuje prostor pro svou činnost a podnikavost, potřebuje dostat příležitost, aby mohlo překonávat obtíže a získat nové zkušenosti. Právě to mu přináší uspokojení a je pro něj pobídkou při hledání vlastní cesty.“


Hlavními pilíři montessoriovské vědy jsou tyto:

  • Dítě je tvůrcem sebe samého

  • Pomoz mi, abych to dokázal sám

  • Ruka je nástrojem ducha. Ruka je základem pro pochopení věcí, jevů, rozvoj myšlení a řeči

  • Respektování senzitivních (citlivých) období

  • Svobodná volba práce

  • Připravené prostředí

  • Polarizace pozornosti

  • Celostní učení

 

Jak nám může pomoci ve výchově a přístupu k našim dětem?

Zkusme myslet jinak a nepřemýšlet o tom, co všechno bychom děti měli naučit a připravit je na svět, ale snažme se přijít na to, co děti pro svůj život na světe potřebují.

Nechte děti vnímat svět všemi smysly a nechte je radovat se z objevování.

Nejste-li si jisti, jak na to - dnes už existuje řada montessori kurzů, které by Vám v tomto mohli pomoci.

 

Zajímají Vás hračky inspirované montessori metodologií? Podívejte se na náš výběr: Inspirováno montessori